Radost až na Půdu

(Článek přepsán z Jesenického Týdenníku, 1998)

O jesenickém nahrávacím studiu Půda v divadle Petra Bezruče jsme psali naposledy před třemi roky a možná ještě později. Za tu dobu se lecos změnilo a Půda se stala velmi kvalitním studiem a současně centrem hudebního dění v našem regionu. S majiteli "Půdy" panem Jiřím Horáčkem, Petrem Neubauerem a Miroslavem Brzobohatým jsme si povídali o minulosti i budoucnosti jejich nahrávacího studia.

- Proč vlastně vzniklo toto nahrávací studio ?

- U zrození tohoto studia jsem stál já, tedy Jiří Horáček a dále Mirek Brzobohatý a Dušan Bilík. Skončili jsme s aktivním hraním, ale u muziky jsme chtěli zůstat. Nahrávací studio nám tuto možnost dalo. Zkušenosti jsme sbírali při nahrávání v nejrůznějších studiích v Ostravě i jiných městech. Zakoupili jsme osmistopý magnetofon Fostex s mixážním pultem, který se stal srdcem nahrávacího studia. Samotné budování trvalo asi rok a pracovali jsme na tom sami, za pomoci přátel. Firma nám dělala jenelektrické rozvody.

- Kdo jako první "pokřtil" Půdu ?

- Byla to trashmetalová skupina Demogorgon z Hamburku. Přivedl ji bývalý jeseničák, který za minulého režimu emigroval do Německa.

- Vím, že díky Petrovi Neubauerovi používáte počítač a můžete proto nahrávat přímo na harddisk. Lze to chápat tak, že studio má dnes computerové srdce ?

- Neřekli bychom, že počítač je dnes srdcem našrho studia. Většina kapel, která u nás natáčí, vyžaduje pořízení nahrávky na magnetofonový pásek. Jde o dlouho diskutovaný rozdíl mezi digitálním a analogovým záznamem, kdy digitální zvuk je velmi věrný a tvrdý, zatímco analogový je měkčí a pro rockové muzikanty přijatelnější. Takže většinou nahráváme nejprve na magnetofonový pás a pak teprve na počítači mixujeme, stříháme, odstraňujeme šum, přidáváme speciální efekty, rozšiřujeme stereobázi a podobně. Počítač není srdcem našeho studia. Je pouze rozšířeným srdcem. A když už hovoříme o technice, pak dodejme, že dále používáme efektová zařízení, kompresor, limiter a ekvalizer.

- Jak vlastně probíhá samotný proces nahrávání ?

- U klasické rockové kapely to funguje tak, že se nejprve natočí bicí, pak baskytara a následují doprovodné kytary. Bicí a basa se smíchají do dvou stop, tím se uvolní stopy a dohrají se zpěvy a případně ještě další nástroje. Snímek se pak smíchá přímo na DAT nebo do počítače, kde se pak provedou úpravy. Pak je možné hotový snímek nahrát na DAT nebo vypálit na CD. Samozřejmě, k dispozici je i klasický TAPE deck.

- Do jaké míry ovlivňujete celkový sound kapely ? U velkých studií je to většinou záležitostí producenta...

- Obvykle se řídíme záměrem kapely. Je to jejich typický zvuk, jejich demo snímek. Je však velmi důležité, zda muzikanti už někdy ve studiu byli a mají nějaké zkušenosti. Někdo má jasnou vizi již od začátku a někdy se vše tvoří až za běhu při natáčení. V takovémto případě dají na nás a náš názor. Někdy však skupina trvá na svém a často si tak zbytečně škodí. A může to škodit i nám, protože při poslechu nahrávky může vzniknout dojem, že to neumíme a že studio nestojí za nic. Proto jsme stanovili hranici, za kterou nehodláme jít, a kterou prosadíme. Pro zajímavost mohu říci, že některé kapely například ani nevědí, že se mesjí ladit bicí. Ladění a nazvučování pak může trvat i šest hodin. To jsou věci, které do značné míry ovlivňují kvalitu výsledného zvuku a které nesmíme opomíjet.

- Řekl bych, že zvukaři musejí mít velké poslechové zkušenosti. Musejí dokonale znát zvuk kytary, bicích nebo třeba baskytary. Kde se takové zkušenosti sbírají ?

- My jsme tyto zkušenosti sbírali dvacetiletým aktivním hraním. Neustále také posloucháme jiné nahrávky a čerpáme nejrůznější postupy. Zvukově se nám třeba velice líbil Cirkus Praha. Dobře zní také nové album Genesis - Calling All Station. Musíme ovšem říci, že pro dobrý zvuk není nejdůležitější špičkové vybavení nebo producent, ale především zkušený zvukový technik. Za dobu, po kterou máme studio, jsme zaznamenali velký posun, pokud jde o zvukařské zkušenosti.

- U vás natáčí celá řada kapel. Které to jsou ?

- Natáčejí u nás Naarden, Cause Of Pain, Freiwaldoff, Clamence, Corridor, Omicron, Gang Alien, Jungle, OYA, Limits Of Nescient z Krnova, Mortify ze Šumperku a Neutuchající veselí ze Šumperku. Samozřejmě, nesmíme zapomenout na kmenovou kapelu Priessnitz. U těch bychom se na chvíli zastavili, protože v souvislosti s koncertem Voda 97 se o nich nehovořilo příliš pěkně (Priessnitz tehdy oproti původnímu programu nevystoupili a zklamali tak fanoušky, kteří na svou kapelu trpělivě čekali až do konce celé té smutné šou. pozn. red.) Nemáme pocit, že by to byli nafoukaní frajeři. Problém vznikl ze špatné organizace a žádná kapela jejich pověsti by na něčem takovém rovněž nechtěla učinkovat. Z vlastní zkušenosti víme, že Priessnitz vše dělají velmi poctivě a svou práci berou velmi vážně. Každá jejich deska byla nejprve natočena u nás v podobě demo snímku, aby na něm ještě mohli pracovat. Pak teprve šli do profesionálního studia. Vraťme se však k původní otázce. Nahrávky nepořizujeme jen rockovým kapelám. Natáčel zde také studentský pěvecký sbor Ludmily Staňové. Je to opravdu vynikající věc. Nevyhýbáme se ani novým trendům, jako je například elektronická hudba, což je doména Petra Neubauera. Demo snímky u nás pořizoval T-Technique a před časem i INSIST. Trochu nás mrzí, že se nám vyhýbají country kapely a folkaři, kterých je na Jesenicku poměrně dost a na slušné úrovni. Možná bychom měli dodat, že v našem studiu natáčel Petr Neubauer svou hudbu k videokazetě o povodni na Jesenicku, která nese název "Když se nebe zatáhne...".

- Zkuste mi říci, co vás na nahravacím studiu tolik baví ?

- Je to radost, když vidíš, jak ti nahrávka vzniká pod rukama. Leckdy není na začátku skoro nic a na konci je pak hotový hudební snímek. Je to skutečně radost.

Tomáš Krajíček.