Čas od času se na strákách městského zpravodaje věnujeme historii jesenických kapel a jiných hudebních těles. V biografii naprosté většiny z nich bychom objevili jeden styčný bod - a to nahrávku pořizenou v prostorách jesenického nahrávacího studia Půda, které slouží nejen místním, ale i přespolním kapelám již šestnáctým rokem. Zatímco kapely se v dobrém či ve zlém rozcházejí, přeskupují a znova vznikají, Studio Půda je v pravém a nefalšovaném slova smyslu stálicí jesenické scény.
Historie Studia Půda se začíná psát roku 1993. Tým milovníků hudby, soustředivší se okolo Jiřího Horáčka a Miroslava Brzobohatého, právě dostal k dispozici nevyužívaný prostor na půdě Divadla Petra Bezruče a začíná jej pomalu rekonstruovat do podoby nahrávacímu studiu blízké. Snad každý, kdo měl někdy vlastní kapelu a hluboko do kapsy, ví, že jako provizorní izolace poslouží kopa proložek od vajec - a co je dobré na stěny zkušeben, hodí se i na stěny čerstvě zrozeného studia. První nahrávací technika byla veskrze skromná, čítala pár kusů vybavení přivezeného z Německa a co scházelo, museli si lidé z Půdy vyrobit sami doma, takříkajíc na koleně. Nechbělo však nadšení, odvaha a entuziasmus a zanedlouho se dveře studia zaklaply za první kapelou, německými metalisty Demogorgon. Služeb nahrávacího studia záhy využívají spolky z místní scény a na erární osmistopý magnetofon se natáčejí snímky nesmlouvavých hardcoreových řezníků z Corridor, alternativních Clamence, hardrockových Omicron či již tehdy věhlasných a obdivovaných Priessnitz, kteří na Půdě pořídili pár demonahrávek. Angažmá v Priessnitz také rozdělí tandem zakladatelů - v roce 1995 odchází Miroslav Brzobohatý a nahrazuje ho další z dnes nepostradatelných duší studia, Petr Neubauer.
V druhé polovině 90. let se stává digitální nahrávání dostupnějším pro širší vrstvy hudebníků a modernizace se nevyhnula ani Studiu Půda. Součástí technického zázemí se stává první počítač, který zprvu funguje pouze jako doplněk při analogovém nahrávání, ovšem když zvládne nahrávání na osm stop, je jasné, že pásce odzvonilo. Druhá polovina 90. let je taktéž ve znamení rozšiřování dalších aktivit studia. Jen namátkou:v roce 1999 natáčí tým z Půdy živý koncert k 15. výročí založení Smyčcového orchestru Jeseník, na přelomu tisíciletí pořizuje kompletní zvukový záznam koncertů vysoce prestižního mezinárodního festivalu smyčových orchestrů Pro Archi. Na Půdě se taktéž poprvé zvučí film - k dokumentárnímu snímku o katastrofálních záplavách roku 1997 složil Petr Neubauer i autorskou hudbu. Místní i přespolní kapely studio taktéž navštěvují v hojném počtu. Jejich žánrové rozpětí je skutečně široké - od dětských sborů až po blackmetalové démony. O vtipné momenty tedy nebyla nouze. "Natáčela u nás třeba kapela Do Šaška z Ústí nad Labem, "vzpomíná s úsměvem Petr Neubauer, "byla to takové esoterická parta, už se asi dávno rozpadli. Tehdy jsme ještě nahrávali napůl přes pásek, napůl přes počítač, což v konečném důsledku dávalo dohromady nahodilé efekty, jelikož pásek jel oproti přesnému stroji nerovnoměrně. Kapele se ty efekty ale natolik zalíbily, že jsme je tam prostě museli nechat".
V novém miléniu se návštěva pod střechou divadla stává v podstatě rituálem pro všechny místní spolky - nahrávky zde pořizují Naarden, Prestige Beat, R. I. P. , In Memoriam a další. Jak je patrné, Studio většinu těchto kapel hravě přežilo. Ostatně sami zvukaři z Půdy žertem dodávají, že "kapely se k nám rády vracely. . . pokud existovaly". Trable nastávají v roce 2006, kdy do poklidného života na Půdě zasáhne havarijní stav střechy divadla a potřeba její okamžité rekonstrukce. Záchrana přichází v podobě prostor bývalé střelnice ve sklepě poliklikny, které je však nutno uvést do provozuschopného stavu. Výsledkem tvrdé práce svépomocí je ale nové, větší, komfortnější a akusticky vlídnější studio. Půda se bez zadrhnutí pouští do další práce - natáčí slavnostní adventní koncerty jesenických muzikantů, z prvního z nich, který se odehrál roku 2006 v Kostele Nejsvětější Trojice v Javorníku, je ve spolupráci s FAMU a HAMU zhotoveno dokonce koncertní DVD s moderním 5. 1 zvukem. V nových prostorách se "pečou" desky Samar, Teens Jazzband Velké Losiny, SkipJack či Kakrament Band. Ač se do studia nehrnou kvanta kapel, nahrávky, které z něj vyjdou, mají svou úroveň.
Píše se rok 2009 a vypadá to, že po třech letech v exilu se Studo Půda přesune zpět tam, kam jej ostatně směřuje i jméno - pod střechu Divadla Petra Bezruče. "Když jsme před lety přecházeli na digitální nahrávání, říkali jsme, že srdcem studia je počítač. Postupem času jsme ale zjistili, že to tak není. Srdcem studia jsme my, "říká Petr Neubauer. ". Snažíme se poskytovat služby na profesionální úrovni, ale s domácím přístupem, "popisuje gró práce studia. Nuže, ať to lidem Půdy, kteří se s léty změnili z nadšenců na zkušené profesionály, vydrží co nejdéle. Jiří Janík, leden 2009 |
